Natáčet krátké filmy pro mne bylo dost těžké
Rozhovor s německý režisérem a členem festivalové poroty Matthiasem Luthardem o mezinárodním úspěchu jeho celovečerního debutu Pingpong a jeho festivalových zkušenostech.
Matthias Luthardt na Fresh Film Festu
Co bylo podle vás klíčové pro úspěch vašeho filmu Pingpong na filmových festivalech a u diváků?
Velmi důležitý byl festival v Cannes, kam jsem byl pozván do sekce La semaine de la critique 2006. To opravdu pomohlo, protože do Cannes se sjíždí všichni zástupci filmového průmyslu, navíc jsem zde obdržel dvě ceny. Pak už byl film zván na festivaly po celém světě.
Pingpong má také velmi univerzální příběh. Je to komorní drama, velmi minimalistické. Každý myslím zná takové pocity, které film vyjadřoval. Nemohu vám dát recept na úspěšný film. Jen si myslím, že ten příběh byl velmi univerzální, a proto byl film zakoupen pro promítání v tolika zemích. Jsem velmi rád, že to není takový velmi německý film, který by mohl být pochopen pouze v Německu, ale že je stejně srozumitelný v Mexiku nebo Japonsku.
Jak se vám líbí vaše role festivalového porotce?
Je to velmi zajímavé, protože jsem v porotě krátkých filmů. Když jsem ve škole natáčel krátké filmy, tak to pro mne bylo dost těžké. Měl jsem tendenci natáčet fragmenty delších příběhů. Chtěl jsem vždy natáčet delší filmy. Proto jsem zvědavý na různé přístupy k vyprávění krátkých příběhů, navíc talent nebo nějakou filmovou vizi můžete rozeznat i z pár minut.
A jak se vám zatím líbí na Fresh Film Festu?
Líbí se mi tu. Byl jsem na hodně festivalech, teď například v Locarnu, a tam jsou profesionálové, kteří pracují u filmu již řadu let. Proto se mi tady líbí jiná nálada, kterou vytvářejí mladí, začínající tvůrci. Já se cítím být někde mezi, ještě nejsem starý zkušený režisér, který natočil dvacet filmů, ale také už nejsem student, takže moje pozice tady mi vyhovuje. Navíc pro studenty filmu je festival, jako tento, velmi důležitý. Když jste pozváni na festival, tak vás to hodně motivuje do další práce. Nejhorší pro filmaře je mít pocit, že se o vaše filmy nikdo nezajímá a nikomu se nelíbí.
AK
