Magický Petr Lébl
Když mi v roce 1992 zaklepal na rameno a do života s návrhem, abych s ním a s dalšími spolupracoval na věci jménem „Studio Kroměříž“, (tuším, že s ním byl i režisér Potužil ) – netrvalo dlouho a přesvědčil mne. Bylo s ním okamžitě milo a otevřeně a blíženecky. Byl intenzivní a sálal zvláštní něhou…
Když mi v roce 1992 zaklepal na rameno a do života s návrhem, abych s ním a s dalšími spolupracoval na věci jménem „Studio Kroměříž“, (tuším, že s ním byl i režisér Potužil ) – netrvalo dlouho a přesvědčil mne. Bylo s ním okamžitě milo a otevřeně a blíženecky. Byl intenzivní a sálal zvláštní něhou… A pak se tedy Studio K. postupně natáčelo a vznikla bizarní komunita, která měla jádro, ale nabalovala další a jiné – podle tématu jednotlivých dílů. Lébl věděl, že v Bílém divadle, které jsem dělal, jsme kultivovali hereckou improvizaci, že ji ctím a používám. A protože improvizace byla ve Studiu K. jednou z dominant, ta práce mi byla okamžitě po srsti ducha. Dělat to, byla radost a hravost a důvtip a imaginace.Velikost a půvab Studia K?
Mystifikace.
Parodie na blábolivé pseudohovory o něčem o ničem, jaké známe důvěrně z dnešní obrazovky.
Vznik vždy na místě - na téma určené Léblem.
Škola kontaktu.
Jazykový esprit a vymýšlivost.
V blbostech záblesky moudrosti.
Vážné v ironickém, groteskní v důstojném.
Švejk, Jára Cimrman a ohromení z nečekanosti.
Blábol jako rýžoviště myšlenkového pozlátka.
Duch a smysl nonsensu.
Síla a pronikavost automaticky sdělovaného textu.
Kouzlo trapnosti, chtěný a nechtěný humor.
Poezie, hodně svérázné poezie…
Mocnou radost mi udělali mladí kolegové – programový ředitel FFF Jakub Felcman, Eliška Nováková, ateliér divadelní produkce JAMU a Vojtěch Mašek, katedra scenáristiky a dramaturgie FAMU, (který na škole končil diplomkou o Léblově Studiu Kroměříž), jež mě oslovili, když dali na letošní FFF Léblovu retrospektivu. A tím, že ho až kulticky přijali. Právem. Lébl je nenahraditelný, je po něm 10 let propastná díra, ale chválabohu i rozsáhlé, geniální dílo.
Prof. Miloš Horanský



